Seděla na posteli a dlaněmi si zakrývala obličej.Plakala.Pak vstala,do ruky vzala vázu a hodila ji na zem.Myslela,že tím ze sebe ten vztek a bezmoc dostane,ale ne.Její život nestál za nic.Chtěla zemřít.Věděla,že TAM by jí bylo líp.Chtěla to udělat,chtěla se zabít.Něco ji tu ale drželo.Byla to láka jejího přítele.
Jednoho dne jí přítel zavolal,že se s ní rozchází.Tohle na bylo opravdu moc.Byla pevně rozhodnutá udělat to,co považovala za dobré.Šla do koupelny a napustila si vanu plnou vody.Kolem zapálila svíčky.Lehla si do ní i s oblečením.Podívala se na pravou stranu.Ležela tam žiletka.Dlouho se na ni jen dívala a pak ji vzala do ruky a přiložila k zápěstí.Zaváhala.Pomyslela na celý svůj život a hned váhat přestala.Řízla jednou,dvakrát,silně.Po chvíli cítila,že duše upouští její tělo.Umírala.Najednou na sebe koukala seshora.Tělo leželo bezvládně ve vaně a v ruce stále svíralo žiletku.k jejímu údivu jí vyrostla křídla.Letěla stále dopředu,k bílému světlu.Už nebyla bezmocná,ale šťastná a plná klidu.